pranic

čeština

výslovnost

• IPA: [praɲɪt͡s]

dělení

• pra-nic

podstatné jméno

• rod ženský

význam

1. genitiv plurálu substantiva pranice
   • Ale děti jsou děti! Neobejdou se bez hádek, křiku i pranic, je třeba nejen chválit a povzbuzovat, ale i krotit a trestat.^[1]

zájmeno

• záporné

skloňování

Pád	Singulár
Nominativ	pranic
Genitiv	praničeho
Dativ	praničemu
Akuzativ	pranic
Vokativ	pranic
Lokál	praničem
Instrumentál	praničím

význam

1. vůbec nic, dočista žádná věc
   • Praničím se neprovinili.

překlady

1. dočista nic

   • angličtina: utter nothing
   • francouzština: rien du tout

synonyma

1. nic, lautr nic

antonyma

1. všecičko, vše

související

• nic
• pranijak
• pranikam

příslovce

• způsobu
• nestupňovatelné

význam

1. žádným způsobem
   • Já pranic nestojím o tu kořeněnou kuchyň restaurační, mně jsou škubánky a jahelník a maštěné nudle stokrát milejší než všechny karbonády.^[2]

synonyma

1. nikterak

angličtina

přídavné jméno

význam

1. související s pránou