propustil

čeština

výslovnost

• IPA: [prɔpʊscɪl]

dělení

• pro-pu-s-til

sloveso

• dokonavé

význam

1. příčestí činné jednotného čísla mužského rodu slovesa propustit
   • Policie prostor obklíčila a agresor po téměř pětihodinovém přepadení všechny rukojmí propustil na svobodu.^[1]