prospektor

čeština

výslovnost

• IPA: [prɔspɛktɔr]

dělení

• pro-s-pek-tor

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	prospektor	prospektoři
genitiv	prospektora	prospektorů
dativ	prospektorovi / prospektoru	prospektorům
akuzativ	prospektora	prospektory
vokativ	prospektore	prospektoři
lokál	prospektorovi / prospektoru	prospektorech
instrumentál	prospektorem	prospektory

význam

1. hledač drahých kovů, případně jiných nerostů
   • Drahý kov dominoval oblasti Kalgoorlie dlouhá léta od roku 1893, kdy irský prospektor Paddy Hannan a jeho dva přátelé objevili v Kalgoorlie zlato a rozpoutali australskou zlatou horečku.^[1]
   • První písemná zmínka pochází z roku 1430, kde ji zmiňuje krakovský prospektor Antonius Walle ve svých Pokynech pro hledače zlata.^[2]
   • Jo, a co tehdy řekl Dickovi, to byl fakt: vážně se vyzná v tom, jak se hledá zlato, jeho táta ho to naučil, byl to přece profesionální prospektor.^[3]

překlady

1. • němčina: Prospektor m

související

• prospektorka
• prospektorský
• prospektorství