prso

čeština

výslovnost

• IPA: [pr̩sɔ]

dělení

• pr-so

podstatné jméno

• rod střední

skloňování (1)

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	prso	prsa
genitiv	prsa	prsou
dativ	prsu	prsům
akuzativ	prso	prsa
vokativ	prso	prsa
lokál	prsu, (řidčeji) prse	prsou
instrumentál	prsem	prsy

skloňování (2)

• (v plurálu, nářečně, v Čechách)

pád	singulár	plurál
nominativ	—	prsa
genitiv	—	prsouch
dativ	—	prsoum
akuzativ	—	prsa
vokativ	—	prsa
lokál	—	prsouch
instrumentál	—	prsama

skloňování (3)

• (v plurálu, nářečně, na Moravě)

pád	singulár	plurál
nominativ	—	prsa
genitiv	—	prs
dativ	—	prsám
akuzativ	—	prsa
vokativ	—	prsa
lokál	—	prsách
instrumentál	—	prsama

význam

1. (hovorově, v obecném jazyce) prs^[1]
   • „V jednom dni jsem měla dva zákroky, jak potrat, tak ablaci, odoperovali mi prso.“^[2]
   • Agáta však chodí do společnosti i bez partnera, ve středu se na večírku natolik rozjela, že ukázala i prso, které vyklouzávalo z volné[ho] svršku.^[3]
   • Překvapené mohou být i ženy, které o prso přišly a nyní si je nechávají rekonstruovat. První operace se totiž zaměřuje pouze na samotné prso a netvaruje se při ní bradavka.^[4]