punire

italština

výslovnost

• IPA: [pʊˈniːre]

etymologie

Z latinského pūnīre.

sloveso

• pravidelné
• s počínavým infixem
• pomocné sloveso avere

časování

Oznamovací způsob
Osoba		Číslo jednotné			Číslo množné
		1. io	2. tu	3. lui / lei	1. noi	2. voi	3. essi / esse
Jednoduché časy	Prézens	punisco	punisci	punisce	puniamo	punite	puniscono
	Imperfektum	punivo	punivi	puniva	punivamo	punivate	punivano
	Passato remoto	punii	punisti	punì	punimmo	puniste	punirono
	Futurum I	punirò	punirai	punirà	puniremo	punirete	puniranno
Složené časy	Passato prossimo	ho punito	hai punito	ha punito	abbiamo punito	avete punito	hanno punito
	Trapassato prossimo	avevo punito	avevi punito	aveva punito	avevamo punito	avevate punito	avevano punito
	Trapassato remoto	ebbi punito	avesti punito	ebbe punito	avemmo punito	aveste punito	ebbero punito
	Předbudoucí	avrò punito	avrai punito	avrà punito	avremo punito	avrete punito	avranno punito

Spojovací způsob
Osoba		Číslo jednotné			Číslo množné
		1. che io	2. che tu	3. che lui / lei	1. che noi	2. che voi	3. che essi / esse
Jednoduché časy	Prézens	punisca	punisca	punisca	giochiamo	giochiate	puniscano
	Imperfektum	punissi	punissi	punisse	punissimo	puniste	punissero
Složené časy	Passato	abbia punito	abbia punito	abbia punito	abbiamo punito	abbiate punito	abbiano punito
	Trapassato	avessi punito	avessi punito	avesse punito	avessimo punito	aveste punito	avessero punito

Podmiňovací způsob
Osoba	Číslo jednotné			Číslo množné
	1. io	2. tu	3. lui / lei	1. noi	2. voi	3. essi / esse
přítomný	punirei	puniresti	punirebbe	puniremmo	punireste	punirebbero
minulý	avrei punito	avresti punito	avrebbe punito	avremmo punito	avreste punito	avrebbero punito

Rozkazovací způsob
Osoba	Číslo jednotné		Číslo množné
	2.	3.	1.	2.	3.
Prézens	punisci	{{{impr3s}}}	puniamo	punite	{{{impr3p}}}

	přítomný	minulý
Infinitiv	punire	avere punito
Přechodník	punendo	avendo punito
Příčestí	punente	punito

význam

1. trestat, potrestat

související

• punizione
• punitore
• punitivo

latina

sloveso

• 4. konjugace (i-kmeny)
• tranzitivní

časování

Čas	Osoba	Aktivum	Pasivum
Infinitiv	–	pūnīre	pūnīrī
Prézens sg.	1.	pūniō	pūnior
	2.	pūnīs	pūnīris
	3.	pūnit	pūnītur
Prézens pl.	1.	pūnīmus	pūnīmur
	2.	pūnītis	pūnīminī
	3.	puniunt	puniuntur
Imperativ sg.	2.	pūnī!	–
Imperativ pl..	2.	pūnīte!	–
Imperfektum sg.	1.	pūniēbam	pūniēbar
	2.	pūniēbās	pūniēbāris
	3.	pūniēbat	pūniēbātur
Imperfektum pl.	1.	pūniēbāmus	pūniēbāmur
	2.	pūniēbátis	pūniēbāminī
	3.	pūniēbant	pūniēbantur
Futurum sg. (první)	1.	pūniam	pūniar
	2.	pūniēs	pūniēris
	3.	pūniet	pūniētur
Futurum pl. (první)	1.	pūniēmus	pūniēmur
	2.	pūniētis	pūniēminī
	3.	pūnient	pūnientur
Konjunktiv imperfekta sg.	1.	pūnīrem	pūnīrer
	2.	pūnīrēs	pūnīrēris
	3.	pūnīret	pūnīrētur
Konjunktiv imperfekta pl.	1.	pūnīrēmus	pūnīrēmur
	2.	pūnīrētis	pūnīrēminī
	3.	pūnīrent	pūnīrentur

význam

1. trestat

související

• impunitus
• punitio
• poena