renonc

čeština

výslovnost

• IPA: [rɛnɔnt͡s]

dělení

• re-nonc

etymologie

Z francouzského renonce.

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	renonc	renoncy
genitiv	renoncu	renonců
dativ	renoncu	renoncům
akuzativ	renonc	renoncy
vokativ	renonce	renoncy
lokál	renoncu	renoncech
instrumentál	renoncem	renoncy

význam

1. (hovorově) opomenutí, chyba
2. (hovorově) prohřešek proti pravidlům