restituent

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈrɛs.tɪ.tʊ.ɛnt]

dělení

• re-s-ti-tu-ent

etymologie

Z latinského restituēns, což je činné příčestí slovesa restituĕre — obnovit, znovu stanovit odvozeného předponou od slovesa statuĕre. Srovnej např. konstituce, statut, instituční, prostituce, prostitutka, anglické destitute apod.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	restituent	restituenti
genitiv	restituenta	restituentů
dativ	restituentovi	restituentům
akuzativ	restituenta	restituenty
vokativ	restituente	restituenti
lokál	restituentovi / restituentu	restituentech
instrumentál	restituentem	restituenty

význam

1. člověk, kterému byl navrácen majetek protiprávně zabavený jemu či jeho předkům
   • Revize církevních restitucí byla jedním z klíčových volebních slibů sociální demokracie před posledními volbami, přestože ji mnozí upozornili, že to už kvůli podepsaným smlouvám bývalé vlády s církvemi není možné.^[1]

překlady

1. navrácení majetku

   • angličtina: restitution
   • francouzština: restitution ž
   • polština: restytuent m
   • slovenština: reštituent m
   • srbština (cyrilice): реституција ž
   • srbština (latinka): restitucija ž

související

• restituovat
• restituce
• restituční
• restituovaný
• Restituta

francouzština

výslovnost

• IPA: [ʁɛs.ti.ty]

sloveso

význam

1. třetí osoba množného čísla indikativu přítomného času slovesa restituer

latina

výslovnost

• IPA: [rɛˈstɪ.tʊ.ɛnt]

sloveso

• tranzitivní
• 3.konjugace

význam

1. třetí osoba množného čísla indikativu budoucího času činného rodu slovesa restituere

související

• restituentur
• restituunt
• restituant
• constituent
• destituent
• prostituent
• instituent
• statuent
• restituerent