routi

čeština

výslovnost

• IPA: [rɔʊ̯cɪ]

dělení

• rou-ti

sloveso

• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	ruji	ruješ	ruje	rujeme	rujete	rují

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	ruj	rujme	rujte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	rul	rula	rulo	ruli	ruly	rula
trpné	rut	ruta	ruto	ruti	ruty	ruta

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	ruje	rujíc	rujíce

význam

1. (zastarale, nářečně) rvát, škubat, trhat
   • Vlasy sobě s hlavy ruje, A již ho rve zoufalost.^[1]

překlady

1. rvát

   • litevština: rauti

související

• routi se