rukou

čeština

výslovnost

• IPA: [rʊkɔʊ̯]

dělení

• ru-kou

varianty

• (pro význam 1) (nářečně) rukó, rukú, ruku, rukum
• (pro význam 2 a 3) (nářečně) rukouch, ruk

podstatné jméno

• rod ženský

význam

1. instrumentál jednotného čísla podstatného jména ruka
2. genitiv dvojného čísla podstatného jména ruka
   • Lidé by měli podle hygieniků dodržovat základní hygienická pravidla pod zkratkou 3R – kromě nošení roušek je to pravidelné mytí rukou a dodržování dvoumetrových rozestupů.^[1]
3. lokál dvojného čísla podstatného jména ruka
   • Podle mluvčího Prahy 6 Davida Poláka je nyní vše v rukou rozkladové komise ministerstva kuktury.^[2]

překlady

1. instrumentál sg.

   • latina: manu ž
   • polština: ręko ž
   • ruština: рукой ž
   • starořečtina: χειρί ž
2. genitiv pl.

   • latina: manuum ž
   • polština: rąk ž
   • ruština: рук ž
   • starořečtina: χερῶν ž
3. lokál dvojného

   • latina: manibus ž
   • polština: ręku ž
   • ruština: руках ž
   • starořečtina: χεροῖν ž