runo

čeština

výslovnost

• IPA: [rʊnɔ]

dělení

• ru-no

podstatné jméno

význam

1. vokativ singuláru slova runa

finština

výslovnost

• IPA: [ˈruno]

dělení

• ru-no

podstatné jméno

skloňování

skloňování podle vzoru valo
Substantivum	singulár	plurál
nominativ	runo	runot
genitiv	runon	runojen
akuzativ	runon runo	runot
partitiv	runoa	runoja
essiv	runona	runoina
translativ	runoksi	runoiksi
inessiv	runossa	runoissa
elativ	runosta	runoista
illativ	runoon	runoihin
adessiv	runolla	runoilla
ablativ	runolta	runoilta
allativ	runolle	runoille
abessiv	runotta	runoitta
komitativ	—	runoine
instruktiv	—	runoin

význam

1. báseň

související

• runoilla
• runollinen
• runoilija
• runous
• runotar
• runomitta
• runokokoelma