ryto

čeština

výslovnost

• IPA: [rɪtɔ]

homofony

• rito
• Rito

dělení

• ry-to

podstatné jméno

• rod střední

varianty

• rito
• (řidčeji) ryt, rit

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	ryto	ryta
genitiv	ryta	ryt
dativ	rytu	rytům
akuzativ	ryto	ryta
vokativ	ryto	ryta
lokál	rytu	rytech
instrumentál	rytem	ryty

význam

1. (v obecném jazyce) (placená) jízda taxíkem; dříve též drožkou
   • Ve vestě polního kuráta našel drožkář pětku. Odešel, proklínaje svůj osud i polního kuráta, že ho zdržel a že mu zkazil ryta.^[1]
2. (přeneseně) činnost s vysokými zisky
   • Bude mýto „státní ryto“?^[2]

sloveso

• nedokonavé

význam

1. příčestí trpné jednotného čísla středního rodu slovesa rýt

litevština

výslovnost

• IPA: [rɪːtɔ]

dělení

• ry-to

podstatné jméno

• rod mužský

význam

• genitiv singuláru podstatného jména rytas (rána)