sekrece

čeština

výslovnost

• IPA: [sɛkrɛt͡sɛ]

dělení

• se-k-re-ce

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	sekrece	sekrece
genitiv	sekrece	sekrecí
dativ	sekreci	sekrecím
akuzativ	sekreci	sekrece
vokativ	sekrece	sekrece
lokál	sekreci	sekrecích
instrumentál	sekrecí	sekrecemi

význam

1. uvolňování výměšků, obvykle ze žláz, do okolí
   • Zde vidíte člověka správného oběhu krevního, důkladné vnitřní sekrece, jenž před námi uvádí v činnost poziční smysl kloubový chvále tím vším boha, o němž se praví, že stvořit tělo k svému obrazu.^[1]

překlady

1. uvolňování výměšků

   • angličtina: secretion
   • francouzština: sécrétion ž
   • italština: secrezione ž
   • němčina: Sekretion ž

související

• sekret
• sekreční