seno

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈsɛnɔ]

dělení

• se-no

etymologie

Ze staročeského sěno, které vychází z praslovanského *sěno („seno, tráva“), ekvivalenty lze najít ve všech slovanských jazycích. Vychází patrně z indoevropského *ḱoi-no- s významem „tráva (krmivo)“.^[1]

podstatné jméno (1)

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	seno	sena
genitiv	sena	sen
dativ	senu	senům
akuzativ	seno	sena
vokativ	seno	sena
lokál	senu / seně	senech
instrumentál	senem	seny

význam

1. usušená tráva
2. (přeneseně) první sklizeň trávy na louce

překlady

1. usušená tráva

   • angličtina: hay
   • bulharština: сено s
   • esperanto: fojno
   • finština: heinä
   • francouzština: foin m
   • chorvatština: sijeno s
   • italština: fieno m
   • latina: faenum s
   • lotyština: siens
   • němčina: Heu s
   • polština: siano s
   • portugalština: feno m
   • ruština: сено s
   • slovenština: seno s
   • slovinština: seno s
   • španělština: heno m
   • švédština: hö s
2. —

synonyma

1. —
2. senoseč

související

• sena
• senný
• senečko
• seník
• senoseč
• senáž

fráze a idiomy

• mít v hlavě seno
• jehla v kupce sena

podstatné jméno (2)

• rod ženský

význam

1. vokativ singuláru substantiva sena

italština

výslovnost

• IPA: [ˈsɛ.no]

etymologie

Z latinského sinus. Srovnej francouzské sein nebo portugalské seio.

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	seno	seni

význam

1. prs
2. poprsí, ňadra
3. (v matematice) sinus
4. (v geografii) záliv, zátoka
5. (knižně) lůno, klín

synonyma

1. —
2. petto
3. —
4. —
5. —

slovenština

výslovnost

• IPA: [sɛno]

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	seno	sená
genitiv	sena	sien
dativ	senu	senám
akuzativ	seno	sená
lokál	sene	senách
instrumentál	senom	senami

význam

1. usušená tráva
2. (v množném čísle) práce spojené se sklízením sena, senoseč

synonyma

1. —
2. kosba

související

• senný
• sienko
• sience

fráze a idiomy

• mať v hlave seno
• ihla v kôpke sena
• senná nádcha