silozpytec

čeština

výslovnost

• IPA: [sɪlɔspɪtɛt͡s]

etymologie

Odvozeno od archaického silozpyt (= fyzika) příponou -ec.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	silozpytec	silozpytci
genitiv	silozpytce	silozpytců
dativ	silozpytci	silozpytcům
akuzativ	silozpytce	silozpytce
vokativ	silozpytče	silozpytci
lokál	silozpytci	silozpytcích
instrumentál	silozpytcem	silozpytci

význam

1. (archaicky) fyzik
   • „Jsem Očičko, podučitel, lučebník a silozpytec z Jičína.“^[1]

související

• silozpyt
• silozpytný