slynouc

čeština

výslovnost

• IPA: [slɪnɔʊ̯t͡s]

dělení

• sly-nouc

sloveso

význam

1. přechodník přítomný jednotného čísla ženského a středního rodu slovesa slynout
   • Slynouc jako věštkyně a trvajíc v panenském stavu, panovala [Libuše] šťastně národu svému, až byla na sněmě od zpupného Chrudoše pohaněna, jemuž po zásadě staroslovanské za právo uznala, aby buď s mladším bratrem Šťáhlavem společně statkův užíval anebo s ním na rovno se rozdělil.^[1]

související

• slyna
• slynouce