srandu

čeština

výslovnost

• IPA: [srandʊ]

dělení

• sran-du

podstatné jméno

• rod ženský

význam

1. akuzativ jednotného čísla podstatného jména sranda
   • „Spolužačka mě natáčela, nevěděla jsem o tom. Různě to stříhala a s ostatními si z toho dělali srandu,“ popisuje svou zkušenost dvanáctiletá Natálie.^[1]