synu

čeština

výslovnost

• IPA: [sɪnʊ]

homofony

• sinu

dělení

• sy-nu

podstatné jméno

• rod mužský životný

význam

1. dativ jednotného čísla podstatného jména syn
   • Před smrtí rozděliv říši svou na tři díly, každému synu po jednom odevzdal, nejstaršího velikým knížetem ustanovil, ostatní pak dva jeho vládě podřídil.^[1]
2. vokativ jednotného čísla podstatného jména syn
   • Teď však viděl též, že Roland stranou kladl pokrmy a nejlepší že vybral ovoce, a Karel řek: „Jsi moudrý, synu můj, ty opatrně myslíš na zítřek?“^[2]
3. lokál jednotného čísla podstatného jména syn

překlady

1. dativ a lokál

   • latina: filio
   • starořečtina: υἱῷ , (homérovská) υἱεῖ
2. dativ a lokál

   • latina: fili
   • starořečtina: υἱέ

synonyma

1. synovi
2. –
3. synovi