taisson

francouzština

výslovnost

• IPA: [tɛ.sɔ̃]

homofony

• tesson

etymologie

Z pozdnělatinského taxo téhož významu, které z předpokládaného keltského *tasgos. Srovnej např. německé Dachs, nizozemské das, portugalské texugo, okcitánské taish téhož zoologického významu, ale také francouzské tanière - doupě, brloh.

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	taisson	taissons

význam

1. (zastarale) jezevec
   • On s'apprête à une chasse à taisson.
   • Les taissons sont des animaux très solitaires. – Jezevci jsou velmi samotářská zvířata.
2. (přeneseně) sprosťák, tupec
   • Il dégoise, l’ostrogoth de la téloche formaté au formol, tel un psittacidé déréglé et moche... Il clabaude aux esgourdes des taissons enfarinés et des tordus pasteurisés^[1]
3. štětka, štětec
4. (argot, zastarale) frňák, čumes

synonyma

1. (neutrálně, v zoologii) blaireau
2. imbécile, goujat, crétin, rustre
3. pinceau, brosse
4. blair, museau, truffe, nez

související

• taissonnière
• taissontin