tempus

latina

podstatné jméno

• rod střední (neutrum)
• 3. deklinace

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	tempus	tempora
genitiv	temporis	temporum
dativ	temporī	temporibus
akuzativ	tempus	tempora
vokativ	tempus	tempora
ablativ	tempore	temporibus

význam

1. čas, doba
   • O tempora, o mores! – Ach jaký dnes úpadek mravů!^[1]
2. skráň, spánek (část hlavy)

synonyma

1. hōra
2. —

související

• ad tempus