tentar

portugalština

výslovnost

• IPA: [tẽˈtaɾ]

etymologie

Z latinského temptāre, tentāre.

sloveso

• pravidelné

časování

kategorie	tvar
infinitiv	tentar
průběhový čas	tentando
příčestí minulé	tentado

způsob oznamovací

	jednotné			množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	tento	tentas	tenta	tentamos	tentais	tentam
souminulý čas	tentava	tentavas	tentava	tentávamos	tentáveis	tentavam
minulý čas dokonavý	tentei	tentaste	tentou	tentámos / tentamos	tentastes	tentaram
budoucí čas	tentarei	tentarás	tentará	tentaremos	tentareis	tentarão
podmiňovací	tentaria	tentarias	tentaria	tentaríamos	tentaríeis	tentariam

způsob spojovací

	jednotné			množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	tente	tentes	tente	tentemos	tenteis	tentem
souminulý čas (ra)	tentara	tentaras	tentara	tentáramos	tentáreis	tentaram
souminulý čas (se)	tentasse	tentasses	tentasse	tentássemos	tentásseis	tentassem
budoucí čas	tentar	tentares	tentar	tentarmos	tentardes	tentarem

způsob rozkazovací

	jednotné			množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
kladný	—	tenta	tente	tentemos	tentai	tentem
záporný	—	não tentes	não tente	não tentemos	não tenteis	não tentem

význam

1. zkusit, zkoušet, snažit se
2. škádlit

související

• tenta
• tentação
• tentativa

španělština

výslovnost

• IPA: [tenˈtaɾ]

etymologie

Z latinského temptare.

sloveso

• pravidelné
• s rozšířením kmenové samohlásky pod přízvukem

časování

způsob oznamovací

	jednotné			množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	tiento	tientas	tienta	tentamos	tentáis	tientan
souminulý čas	tentaba	tentabas	tentaba	tentábamos	tentabais	tentaban
minulý čas dokonavý	tenté	tentaste	tentó	tentamos	tentasteis	tentaron
budoucí čas	tentaré	tentarás	tentará	tentaremos	tentaréis	tentarán
podmiňovací	tentaría	tentarías	tentaría	tentaríamos	tentaríais	tentarían

způsob spojovací

	jednotné			množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	tiente	tientes	tiente	tentemos	tentéis	tienten
souminulý čas (ra)	tentara	tentaras	tentara	tentáramos	tentarais	tentaran
souminulý čas (se)	tentase	tentases	tentase	tentásemos	tentaseis	tentasen
budoucí čas	tentare	tentares	tentare	tentáremos	tentareis	tentaren

způsob rozkazovací

	jednotné			množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
kladný	—	tienta	tiente	tentemos	tentad	tienten
záporný	—	no tientes	no tiente	no tentemos	no tentéis	no tienten

neosobní tvary

číslo	jednotné			množné
osoba	1.	2.	3.	1.	2.	3.
infinitiv	tentar
gerundium	tentando

příčestí

číslo	jednotné		množné
rod	mužský	ženský	mužský	ženský
příčestí minulé	tentado	—	—	—

význam

1. svádět, pokoušet, lákat
   • No me tientes, por favor - eso es demasiado fuerte para mí. – Nepokoušej mne, prosím - to je na mě příliš silné.
2. dotknout se, sahat

související

• tienta
• tentador
• tentación
• tentador