trestnice

čeština

výslovnost

• IPA: [trɛstɲɪt͡sɛ]

dělení

• trest-ni-ce

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	trestnice	trestnice
genitiv	trestnice	trestnic
dativ	trestnici	trestnicím
akuzativ	trestnici	trestnice
vokativ	trestnice	trestnice
lokál	trestnici	trestnicích
instrumentál	trestnicí	trestnicemi

význam

1. (zastarale) zařízení, ve kterém se vykonává trest odnětí svobody
   • Kde nyní zemská trestnice své žluté zdi se zamříženými okny rozkládá a kterou město zakoupilo a mimo kostelík zbourati dá, vzniknou řady nových domův a ulic, jež se s níže položenými podskalskými ulicemi spojí.^[1]

překlady

1. zařízení pro výkon trestu

   • angličtina: prison, jail, jailhouse
   • finština: vankila
   • francouzština: prison ž
   • italština: prigione ž
   • němčina: Arrest m, Gefängnis s
   • polština: więzienie s
   • řečtina: φυλακή ž
   • slovenština: väznica ž

synonyma

1. věznice, žalář, vězení, káznice, (hovorově, expresivně) basa, loch, lapák; (zastarale) šatlava; (zastarale, nářečně) šerhovna

související

• trest
• trestat
• trestní