troubel

čeština

výslovnost

• IPA: [trɔʊ̯bɛl]

dělení

• trou-bel

podstatné jméno (1)

skloňování (1)

• rod ženský

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	troubel	troubele
genitiv	troubele	troubelí
dativ	troubeli	troubelím
akuzativ	troubel	troubele
vokativ	troubeli	troubele
lokál	troubeli	troubelích
instrumentál	troubelí	troubelemi

skloňování (2)

• rod mužský neživotný

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	troubel	troubele
genitiv	troubele	troubelů
dativ	troubeli	troubelům
akuzativ	troubel	troubele
vokativ	troubeli	troubele
lokál	troubeli	troubelích
instrumentál	troubelem	troubeli

význam

1. část dýmky mezi hlavičkou a náustkem, respektive mezi krčkem a náustkem; samotný náustek může být považován za součást troubele
   • Větev za troubel vhodná se mezi hojnými stromy a křovinami ostrova brzo nalezla; toliko vyřezávání hlavičky k dýmce způsobilo mu dosti obtíží.^[1]
   • (…) pak nati suché ruka moje snáší, mámť dýmku z hlízy, troubel z rákosu, ten čpavý dým mne, věru, nezastraší, ať jen si pálí, štípá do nosu.^[2]

překlady

1. část dýmky

   • angličtina: stem

synonyma

1. tryska^[3], tréstka^[3], trýstka^[3], trýska^[4]

podstatné jméno (2)

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	troubel	troubelové
genitiv	troubele	troubelů
dativ	troubeli / troubelovi	troubelům
akuzativ	troubele	troubele
vokativ	troubeli	troubelové
lokál	troubeli / troubelovi	troubelích
instrumentál	troubelem	troubeli

význam

1. ze své podstaty zmatený, popletený, dezorientovaný člověk

synonyma

1. troubela, troubeles, troubera, trumbera