trubka

čeština

výslovnost

• IPA: [trʊpka]
•  trubka^{? • info}

dělení

• trub-ka

etymologie

• Označení hudebního nástroje je deminutivum slova trouba, utvořeného ze staroněmeckého Trumba, pocházejícího z románského tromba. Italská zdrobnělina je trombetta, z toho vychází německé Trompete a české trompeta či trumpeta. Kořenem je indoevropský tvar tram.^[1]

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	trubka	trubky
genitiv	trubky	trubek
dativ	trubce	trubkám
akuzativ	trubku	trubky
vokativ	trubko	trubky
lokál	trubce	trubkách
instrumentál	trubkou	trubkami

význam

1. předmět ve tvaru válce s dutinou podél osy
2. dechový žesťový hudební nástroj se širokým nátrubkem
3. (expresivně) hloupý člověk (nadávka)
   • „Ty jsi ale trubka!“

překlady

1. dutý předmět

   • angličtina: tube
   • francouzština: tube m, tuyau m
   • němčina: Rohr s
2. hudební nástroj

   • angličtina: trumpet
   • francouzština: trompette ž
   • italština: tromba ž
   • němčina: Trompete ž
   • polština: trąbka ž
   • slovenština: trúbka ž

synonyma

1. roura, trouba
2. (hovorově) trumpeta
3. hlupák, (vulgárně) vůl, (expresivně) maňas

související

• trubice
• trouba
• troubit
• troubení
• čumět jako trubka