turek

Možná hledáte Turek.

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈtʊ.rɛk]

dělení

• tu-rek

etymologie

Apelativizace propria Turek.

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	turek	turky
genitiv	turka	turků
dativ	turku	turkům
akuzativ	turek / turka	turky
vokativ	turku	turky
lokál	turku	turcích
instrumentál	turkem	turky

význam

1. druh tykve (Cucurbita pepo)
2. (hovorově) turecká káva
   • Dám si větrník a turka.
3. (hovorově) turecký záchod
   • Ve východních zemích mají na toaletách často jen turky.
4. sed se zkříženýma nohama
   • Posadíme se na zem do turka a sepneme ruce.
   • Jemu jsem pak i říkal: Člověče, pamatuju si, jak jsem seděl na turka v pokoji, skládal si stavebnici a v televizi běžela pohádka Z pekla štěstí, kde jsi hrál hlavní roli.^[1]

synonyma

1. dýně obecná, tykev obecná, tykev turek
2. —
3. šlapky
4. turecký sed, turecký posed

související

• Turek

slovní spojení

• tykev turek