veta

Možná hledáte věta.

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈvɛta]

dělení

• ve-ta

podstatné jméno

• rod střední

význam

1. genitiv singuláru a nominativ, akuzativ a vokativ plurálu substantiva veto

příslovce

význam

1. označuje, že daný objekt přestal existovat nebo byl významně poškozen
   • Vystřelím na něj a bude po něm veta.

esperanto

přídavné jméno

skloňování

Adjektivum	singulár	plurál
nominativ	veta	vetaj
akuzativ	vetan	vetajn

význam

1. sázkový

související

• veto
• veti
• vete
• vetejo

slovenština

výslovnost

• IPA: [ˈvɛta]

podstatné jméno (1)

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	veta	vety
genitiv	vety	viet
dativ	vete	vetám
akuzativ	vetu	vety
lokál	vete	vetách
instrumentál	vetou	vetami

význam

1. věta

související

• vetný
• vetička

podstatné jméno (2)

• rod střední

význam

1. genitiv singuláru a nominativ, akuzativ a vokativ plurálu substantiva veto
   • Prezident má právo veta voči zákonom NR SR.^[1]

příslovce

význam

1. veta
   • Rosencrantz: Môžme ho odstrániť. — Gertrúda: A bude po ňom veta.^[2]

švédština

výslovnost

• IPA: [veːta]
•  veta^{? • info}

sloveso

časování

(i)	aktivum	pasivum
infinitiv	veta	vetas
přítomnost	vet	vets
préteritum	visste	visstes
supinum	vetat	vetats
rozkazovací zp.	vet	—

příčestí

Číslo	singulár		plurál/ urč. tvar
Rod	společný	střední
přítomné	vetande
trpné	—	—	—

význam

1. vědět

fráze

• få veta – dozvědět se
• låta någon veta något – oznámit někomu něco