veverce

čeština

výslovnost

• IPA: [vɛvɛrt͡sɛ]

dělení

• ve-ver-ce

podstatné jméno

• rod ženský

význam

1. dativ singuláru substantiva veverka
2. lokál singuláru substantiva veverka
   • ..., když vtom pan učitel, čta s malými „o veverce“, šel a vyndal z almary veverku, sedící na pařízku, a ukazoval ji, vypravuje a tázaje se o její podobě, potravě, povaze a způsobech života.^[1]