vjedu

čeština

výslovnost

• IPA: [vjɛdʊ]

homofony

• vědu

dělení

• vje-du

sloveso

význam

1. první osoba jednotného čísla budoucího času oznamovacího způsobu slovesa vjet
   • Kouknu do zrcátka, bliknu, podřadím na dvojku, vjedu do protisměru, sešlápnu plyn a čekám, že se auto rozjede.^[1]