vojsko

čeština

výslovnost

• IPA: [vɔjskɔ],  vojsko^{? • info}

dělení

• voj-sko

podstatné jméno

• rod střední
• hromadné

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	vojsko	vojska
genitiv	vojska / (zastarale) vojště	vojsk
dativ	vojsku	vojskům
akuzativ	vojsko / (zastarale) vojště	vojska
vokativ	vojsko	vojska
lokál	vojsku	vojskách / (knižně) vojscích
instrumentál	vojskem / (zastarale) vojště	vojsky

význam

1. ozbrojená organizace schopná bojovat zbraněmi o území
   • Vojsko se vrací z Letné do kasáren. Nejdříve štábní důstojníci na koních, pak vojenská kapela.^[1]

překlady

1. ozbrojená organizace schopná boje

   • angličtina: army
   • čečenština: бо
   • finština: asevoimat, armeija
   • francouzština: armée ž
   • italština: esercito m
   • latina: copiae ž, exercitus m
   • němčina: Armee ž, Heer s
   • polština: wojsko s, armia ž
   • ruština: армия ž
   • slovenština: vojsko s
   • staroslověnština: вои m

synonyma

1. armáda, ozbrojené síly, vojenské síly

související

• voj
• voják
• vojenský
• vojenství
• vojště