vylo

čeština

výslovnost

• IPA: [vɪlo]

homofony

• vilo

dělení

• vi-lo

sloveso

význam

1. příčestí minulé mužského rodu jednotného čísla slovesa výt
   • …kde bylo jaké okénko, vížka a klenbička gotická, kde jaký barokní portál a balkon, sochami a vázami přeplněný, tam skučelo a vylo to jakoby zvuky zvířecími.^[1]