vyvinil

čeština

výslovnost

• IPA: [vɪvɪɲɪl]

dělení

• vy-vi-nil

sloveso

• dokonavé

význam

1. příčestí činné jednotného čísla mužského rodu slovesa vyvinit
   • Blažek i Vaňková označují Hubálka za podvodníka, který lže, aby se z vlastního stíhání vyvinil.^[1]