wilk
From Wiktionary, the free dictionary
Remove ads
polština
výslovnost
dělení
- wilk
etymologie
Z praslovanského *vьlkъ vznikla polská i další slovanské varianty: staroslověnské влькъ, běloruské воўк, bulharské вълк, srbochorvatské вук / vuk, slovinské volk, české a slovenské vlk, polabské våuk, lužickosrbské wjelk, ruské a makedonské волк, ukrajinské вовк.[1]
podstatné jméno
- rod mužský
skloňování
význam
- vlk (psovitá šelma)
- Wczoraj w lesie widziałem dużego wilka. – Včera jsem v lese viděl velkého vlka.
- (hovorově) vlk (opruzenina)
- Nie siedź na ziemi, bo wilka dostaniesz. – Neseď na zemi nebo chytíš vlka.
- (hovorově) vlčák, ovčák
- Mój brat ma wilka, a siostra wyżła. – Můj bratr má vlčáka a sestra ohaře.
synonyma
- –
- toczeń
- owczarek, wilczur; owczarek alzacki, owczarek niemiecki
související
- wilczyca
- wilkołak
- wilczomlecz
- wilczur
- wilczarz
- wilczek
- wilczysko
- wilczy
- wilczo
- wilczę
slovní spojení
- wilk morski
- wilk tasmański
- wilk workowaty
fráze a idiomy
- głodny jak wilk
- o wilku mowa
- patrzeć wilkiem
- wilk w owczej skórze
- nie wywołuj wilka z lasu
- człowiek człowiekowi wilkiem
- i wilk syty, i owca cała
- pasować jak wilk na pasterza
- trzymać wilka za uszy
- dostać wilka, złapać wilka
přísloví, úsloví a pořekadla
- dla wilka las, dla gołębia strzecha
- komu się szczęści, tomu i wilk woły popasie
Remove ads
poznámky
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads