zabrousit

čeština

výslovnost

• IPA: [zabrɔʊ̯sɪt]

dělení

• za-brou-sit

sloveso

• dokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	zabrousím	zabrousíš	zabrousí	zabrousíme	zabrousíte	zabrousí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	zabrus	zabrusme	zabruste

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	zabrousil	zabrousila	zabrousilo	zabrousili	zabrousily	zabrousila
trpné	zabroušen	zabroušena	zabroušeno	zabroušeni	zabroušeny	zabroušena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	zabrousiv	zabrousivši	zabrousivše

význam

1. broušením upravit
   • Podlahové vrstvené desky jsou těžší, robustnější a snesou hrubší zacházení, naproti tomu děrované nebo štěrbinové desky jsou křehké a řezanou hranu musíme jemně zabrousit smirkovým papírem.^[1]
2. (hovorově) dostat se, zabloudit
   • Už na počátku 70. let Svoboda, tehdy již úspěšný autor písní i filmové hudby, zabrousil do muzikálového žánru.^[2]