zubem

čeština

výslovnost

• IPA: [zʊbɛm]

dělení

• zu-bem

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

význam

1. instrumentál singuláru substantiva zub
   • Svým zubem prokletým vždy Neodvratné hryže nám duši, pomník jalový, a často útočí, jak termitů dav, níže, na základ samé budovy.^[1]