zuiveren

nizozemština

výslovnost

• IPA: [zœy̯vərə(n)]  zuiveren^{? • info}

etymologie

Přes středonizozemské suveren týchž významů z předpokládaného staroholandského *sūvaron. To pravděpodobně utvořeno od adjektiva *sūvar, které vychází z latinského sobrius — střízlivý. Srovnej zejména německé sauber.

sloveso

• slabé
• tranzitivní

časování

kategorie	tvar
infinitiv	zuiveren
1. osoba	zuiver
3. osoba	zuivert
množné číslo	zuiveren
préteritum	zuiverde
prét. množ. č.	zuiverden
perfektum	gezuiverd

význam

1. čistit, vyčistit
2. očišťovat, očistit
   • Vervolgens gingen de verdenkingen in de richting van de moeder. In de jaren negentig zuiverde de justitie niettemin haar naam. – Potom se podezření ubírala směrem k její matce. Nicméně v devadesátých letech justice očistila její jméno.^[1]

synonyma

1. reinigen, poetsen
2. reinigen

související

• zuiver
• zuiverheid
• zuivering
• gezuiverd