Čcheng-chua
čínský císař dynastie Ming / From Wikipedia, the free encyclopedia
Císař Čcheng-chua (čínsky pchin-jinem Chénghuà, znaky 成化; 9. prosinec 1447 – 9. září 1487) vlastním jménem Ču Ťien-šen (čínsky pchin-jinem Zhū Jiànshēn, znaky 朱見深), od roku 1457 Ču Ťien-žu (čínsky pchin-jinem Zhū Jiànrú, znaky 朱見濡) z dynastie Ming vládl v letech 1464–1487 mingské Číně. Nastoupil po svém otci, císaři Jing-cungovi. Po převzetí vlády s novým rokem vyhlásil éru „Úplné změny“, Čcheng-chua. Název éry je používán i jako jméno císaře.
Čcheng-chua | |
---|---|
císař říše Ming | |
Doba vlády | 28. únor 1464 – 9. září 1487 |
Éra vlády | Čcheng-chua (成化, 27. leden 1465 – 13. únor 1488) |
Úplné jméno | Ču Ťien-šen (朱見深), od 1457 Ču Ťien-žu (朱見濡) |
Chrámové jméno | Sien-cung (憲宗) |
Posmrtné jméno | Ťi-tchien ning-tao čcheng-ming žen-ťing čchung-wen su-wu chung-te šeng-siao čchun chuang-ti (繼天凝道誠明仁敬崇文肅武宏德聖孝純皇帝) zkráceně Čchun-ti (純帝) |
Tituly | korunní princ (1449–1452 a 1457-1464) císař (od 1464) |
Narození | 9. prosinec 1447 Peking |
Úmrtí | 9. září 1487 Peking |
Pohřben | Mauzoleum Mao-ling, Císařské hrobky dynastie Ming, Peking |
Předchůdce | Jing-cung |
Nástupce | Chung-č’ |
Manželky | císařovna Wu císařovna Wang Wan Čen-er 16 dalších manželek |
Potomci | Ču Jou-ťi Ču Jou-tchang (císař Chung-č’) Ču Jou-jüan Ču Jou-lun Ču Jou-ping Ču Jou-chuej Ču Jou-jün Ču Jou-č’ Ču Jou-pcheng Ču Jou-šun Ču Jou-šu Ču Jou-kchaj a šest dcer |
Rod | Ču |
Dynastie | Ming |
Otec | Jing-cung |
Matka | paní Čou |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Narodil se jako Ču Ťien-šen císaři Jing-cungovi roku 1447. O dva roky později byl jeho otec v bitvě u Tchu-mu zajat Mongoly, sesazen a po návratu ze zajetí novým císařem Ťing-tchajem, mladším bratrem Jing-cunga, odsunut do ústraní v domácím vězení. V době otcova zajetí byl Ču ťien-šen jmenován korunním princem, po třech letech však o postavení následníka trůnu přišel. Až po Ťing-tchajově svržení a smrti roku 1457 se Jing-cung vrátil na trůn a Ču Ťien-šen, nyní přejmenovaný na Ču Ťien-žua, se opět stal korunním princem.
Na trůn nastoupil po otci v únoru 1464 v šestnácti letech. V prvních letech vlády zavedl novou politiku zahrnující snížení daní a posílení moci státu. Nicméně po čase se kladný účinek změn vyčerpal a v posledních letech jeho panování začali v Zakázaném městě dominovat eunuchové, nechvalně známí Wang Č’ a Liang Fang. Pozitivní prvky císařovy vlády byly postupně negovány jeho tendencí ke zvýhodňování oblíbenců namísto povyšování schopných. To vedlo k rozšíření korupce a obohacování protekcionářů na úkor státní pokladny. Po celé zemi vypukly rolnické revolty, ale byly rázně potlačeny. Císař vládl více autokraticky než jeho předchůdci, když posílil tajnou policii sledující nálady v zemi.
Na císaře měla velký vliv Wan Čen-er, palácová dáma starší než on. Stala se jeho oblíbenou ženou zejména po porodu syna roku 1464; dítě brzy zemřelo, ale paní Wan si udržela moc nad císařem i nad jeho harémem – s věrnými eunuchy nutila ostatní ženy k potratům, otěhotněly-li s císařem, nevyhýbala se ani otrávení matek i dětí, pokud porodily.[1] Až roku 1475 se císař mohl dozvědět o existenci svého pětiletého syna Ču Jou-tchanga, do té doby přežívajícího v utajení.
Čcheng-chua se považoval za velkého válečníka a věnoval armádě velkou pozornost. V boji proti Mongolům dosáhla v 70. letech 15. století reorganizovaná mingská vojska podstatných vítězství, prvních od roku 1449. Budovaly se obranné zdi v Šen-si a Šan-si, základ dochované Velké čínské zdi. Ve spojení s Koreou Číňané úspěšně válčili s džürčenskými kmeny ve východním Mandžusku.
Čcheng-chua zemřel roku 1487 po třiadvaceti letech vlády, na trůn po něm nastoupil Ču Jou-tchang jako císař Chung-č’.