obyvatel

obyvatel (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	obyvatel	obyvatelé
Genitiv	obyvatele	obyvatel obyvatelů
Dativ	obyvatelovi obyvateli	obyvatelům
Akkusativ	obyvatele	obyvatele
Vokativ	obyvateli	obyvatelé
Lokativ	obyvatelovi obyvateli	obyvatelích
Instrumental	obyvatelem	obyvateli

Worttrennung:

oby·va·tel

Aussprache:

IPA: [ˈɔbɪvatɛl]

Hörbeispiele:  obyvatel ^(Info)

Bedeutungen:

[1] jemand, der etwas bewohnt; Einwohner, Bewohner, Insasse

Weibliche Wortformen:

[1] obyvatelka

Unterbegriffe:

[1] nájemník

Beispiele:

[1] Počet obyvatel hlavní města Praha je asi 1 200 000 osob.

Die Zahl der Einwohner der Hauptstadt Prag beträgt ungefähr 1 200 000 Personen.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] obyvatel domu — Hausbewohner, místní obyvatel — Einheimischer

Wortbildungen:

obyvatelský, obyvatelný, obyvatelstvo, obyvatelnost

Übersetzungen

 [1] jemand, der etwas bewohnt; Einwohner, Bewohner, Insasse

Deutsch: Einwohner m, Bewohner m, Insasse m Englisch: inhabitant → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „obyvatel“

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „obyvatel“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „obyvatel“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „obyvatel“