brusec

Old Czech

Etymology

From brúsiti +‎ -ec.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈbrusɛt͡s/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈbrusɛt͡s/

Noun

brusec m inan

1. towel

Declension

Declension of brusec (soft o-stem reducible)

	singular	dual	plural
nominative	brusec	bruscě	brusci, bruscové
genitive	bruscě	bruscú	bruscóv
dative	bruscu	bruscoma	bruscóm
accusative	brusec	bruscě	bruscě
vocative	bruscu	bruscě	brusci, bruscové
locative	brusci, bruscu	bruscú	bruscích
instrumental	bruscem	bruscoma	brusci

This table shows the most common forms around the 13th century.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916), “brusec”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění