docenit

Czech

Etymology

From do- +‎ cenit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdot͡sɛɲɪt]

Verb

docenit pf

1. to appreciate

Conjugation

Conjugation of docenit

infinitive docenit, doceniti active adjective docenivší verbal noun docenění passive adjective doceněný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person docením doceníme — doceňme 2nd person doceníš doceníte doceň doceňte 3rd person docení docení — — The verb docenit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate docenil docenili doceněn doceněni masculine inanimate docenily doceněny feminine docenila doceněna neuter docenilo docenila doceněno doceněna transgressives present past masculine singular — doceniv feminine + neuter singular — docenivši plural — docenivše

Further reading

• “doceniti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “doceniti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “docenit”, in Akademický slovník současné češtiny, 2012–2025, slovnikcestiny.cz
• “docenit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025