drt

See also: drť, DRT, and ḏrt

Old Czech

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈdr̩t/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈdr̩t/

Noun

drt f

1. disintegrated or crushed material

Declension

Declension of drt (i-stem)

	singular	dual	plural
nominative	drt	drti	drti
genitive	drti	drťú	drtí
dative	drti	drtma	drtem
accusative	drt	drti	drti
vocative	drti	drti	drti
locative	drti	drťú	drtech
instrumental	drťú	drtma	drtmi

This table shows the most common forms around the 13th century.

Descendants

• Czech: drť

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916), “drt”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění