pustit

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech pustiti, from Proto-Slavic *pustiti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpuscɪt]
• Rhymes: -uscɪt
• Hyphenation: pu‧s‧tit

Verb

pustit pf (imperfective pouštět)

1. to drop
2. to let in
3. to release, to let go

   Myslím, že ho můžu pustit do zkušebního provozu. ― I think I can put him into trial operation.

4. (reflexive with se) to let go, to release
5. (reflexive with se) to set about, to start [with do (+ genitive) ‘into’]

   Je čas pustit se do práce. ― Time to go to work.

Conjugation

Conjugation of pustit

infinitive pustit, pustiti active adjective pustivší verbal noun puštění passive adjective puštěný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person pustím pustíme — pusťme 2nd person pustíš pustíte pusť pusťte 3rd person pustí pustí — — The verb pustit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate pustil pustili puštěn puštěni masculine inanimate pustily puštěny feminine pustila puštěna neuter pustilo pustila puštěno puštěna transgressives present past masculine singular — pustiv feminine + neuter singular — pustivši plural — pustivše

Related terms

adjectives

• puštěný

nouns

• propustka
• spoušť
• výpusť

verbs

• dopustit
• napustit
• opustit
• propustit
• připustit
• rozpustit
• spustit
• upustit
• vpustit
• vypustit

Further reading

• “pustiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “pustiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “pustit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025