spojnice

Czech

Etymology

From spojit +‎ -nice.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈspojɲɪt͡sɛ]

Noun

spojnice f

1. (computing) connector (line connecting two shapes)

Declension

Declension of spojnice (soft feminine)

	singular	plural
nominative	spojnice	spojnice
genitive	spojnice	spojnic
dative	spojnici	spojnicím
accusative	spojnici	spojnice
vocative	spojnice	spojnice
locative	spojnici	spojnicích
instrumental	spojnicí	spojnicemi

Further reading

• “spojnice”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “spojnice”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “spojnice”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025