vyplnit

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech vyplniti, from Proto-Slavic *vypьlniti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪpl̩ɲɪt]

• Audio:

  (file)

Verb

vyplnit pf (imperfective vyplňovat)

1. to fill in, to fill out, to complete (of a form or questionnaire)

Conjugation

Conjugation of vyplnit

infinitive vyplnit, vyplniti active adjective vyplnivší verbal noun vyplnění passive adjective vyplněný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person vyplním vyplníme — vyplňme 2nd person vyplníš vyplníte vyplň vyplňte 3rd person vyplní vyplní — — The verb vyplnit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate vyplnil vyplnili vyplněn vyplněni masculine inanimate vyplnily vyplněny feminine vyplnila vyplněna neuter vyplnilo vyplnila vyplněno vyplněna transgressives present past masculine singular — vyplniv feminine + neuter singular — vyplnivši plural — vyplnivše

Derived terms

• výplň f

Related terms

• naplnit
• vyplněný

Further reading

• “vyplniti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vyplniti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vyplnit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025