Dreyfusova aféra
politická aféra, která proběhla na konci 19. století ve Francii / From Wikipedia, the free encyclopedia
Dreyfusova aféra byla justičním a politickým skandálem, který koncem 19. století hluboce polarizoval a destabilizoval francouzskou Třetí republiku. Hlavní postavou této aféry byl židovský důstojník francouzského generálního štábu Alfred Dreyfus, který byl v roce 1894 na základě zfalšovaných důkazů obviněný vojenským soudem ze špionáže pro Německé císařství.[1][2] Dreyfus byl dvakrát soudem shledán vinným, posléze omilostněn a nakonec rehabilitován s tím, že odsouzení mělo být založeno na falešných dokumentech.[1] Ve veřejnou známost celou záležitost uvedl spisovatel Émile Zola, který v literárních novinách L'Aurore (Úsvit) 13. ledna 1898 uveřejnil otevřený dopis francouzskému prezidentovi Félixi Fauremu s názvem J'accuse! (Žaluji!), ve kterém apeloval na propuštění Dreyfuse.[1] Na Dreyfusovu obranu se postavila řada známých osobností, kromě Zoly i Octave Mirbeau, Anatole France, Jules Renard, Charles Péguy, Marcel Proust, Georges Clemenceau[1][2] nebo Ludovic Trarieux.
Dreyfusova aféra (soudní proces s Alfredem Dreyfusem) | |
---|---|
soudní proces s domnělým špionem | |
Protestující obviněný Alfred Dreyfus při soudním přelíčení, 1899 | |
Základní informace | |
Trvání | konec 19. století |
Stát | Francouzská republika Francouzská republika |
Místo | Paříž, Rennes |
Příčina | domnělá velezrada důstojníka Alfreda Dreyfuse |
Výsledek | rozsudek o vyhoštění Dreyfuse, pozdější revize a rehabilitace |
Obvinění | Alfred Dreyfus |