Ferdinand II. Aragonský
aragonský, sicilský, kastilský, neapolský, sardinský a navarrský král / From Wikipedia, the free encyclopedia
Ferdinand II. (aragonsky: Ferrando; katalánsky: Ferran; baskicky: Errando; španělsky: Fernando; 10. března 1452 Sos del Rey Católico – 23. ledna 1516 Madrigalejo) byl aragonský král od roku 1479 až do své smrti v roce 1516. Jako manžel královny Isabely I. Kastilské byl v letech 1475 až 1504 také kastilským králem (jako Ferdinand V.). Společně s Isabelou vládl dynasticky sjednocenému Španělsku; společně jsou známí jako katolická Veličenstva. Ferdinand je považován za de facto prvního španělského krále a byl tak popisován i za své vlády, i když z právního hlediska Kastilie a Aragonie zůstaly dvěma samostatnými královstvími, dokud nebyly formálně spojeny dekrety vydanými v letech 1707 až 1716.
Ferdinand II. Aragonský | |
---|---|
Král Aragonie, Kastilie, Leónu, Sicílie, Valencie a Neapole | |
Ferdinand Aragonský | |
Křest | 11. února 1453 |
Narození | 10. března 1452 Sos del Rey Católico |
Úmrtí | 23. ledna 1516 (ve věku 63 let) Madrigalejo |
Pohřben | Katedrála v Granadě |
Manželky | Isabela Kastilská Germaine z Foix |
Potomci | Isabela Jan Jana Marie Kateřina |
Dynastie | Trastámarové |
Otec | Jan II. Aragonský |
Matka | Jana Enríquezová |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Aragonská koruna, kterou Ferdinand zdědil v roce 1479, zahrnovala Aragonské, Valencijské, Mallorské, Sardinské a Sicilské království a také Katalánské knížectví. Jeho sňatek s Isabelou je považován za první krok k založení španělské monarchie. Hráli velkou roli v evropské kolonizaci Ameriky a sponzorovali první plavbu Kryštofa Kolumba v roce 1492. Ten samý rok pár dobyl Granadu, poslední muslimský stát v západní Evropě, čímž dokončili staletí trvající Reconquistu.
Po Isabelině smrti v roce 1504 se královnou Kastilské koruny stala dcera páru Jana. Toho roku, po válce s Francií, dobyl Neapolské království. V roce 1507 se stal regentem Kastilie, protože Jana byla údajně duševně labilní. V roce 1506 se v rámci smlouvy s Francií oženil s Germaine z Foix, s níž neměl žádné přeživší děti. V roce 1512 dobyl většinu Navarrského království a až do své smrti v roce 1516 ovládal celé území dnešního Španělska. Formálně po něm na trůn nastoupila jeho dcera Jana, ale moc brzy převzal její syn Karel I. (pozdější císař Svaté říše římské Karel V.).