Období tří říší
epocha čínských dějin mezi roky 220 a 280 / From Wikipedia, the free encyclopedia
Období tří království nebo tří říší čínsky v českém přepisu San-kuo, pchin-jinem Sānguó, znaky zjednodušené 三国, tradiční 三國 je epocha čínských dějin mezi roky 220 a 280. Čína v té době byla rozdělena mezi soupeřící státy Cchao Wej (nebo jen Říše Wej, hlavní město Luo-jang) na severu, Šu-chan (nebo jen Šu, hlavní město Čcheng-tu) v S’-čchuanu a Východní Wu (nebo jen Wu, hlavní město Ťien-kchang, jehož ruiny leží na území Nankingu) na jihu. Období následovalo po rozpadu celočínské říše Chan, skončilo s opětovným sjednocením země říší Ťin.
Dějiny Číny | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
STAROVĚKÁ ČÍNA | |||||||
3 vznešení a 5 vladařů | |||||||
Dynastie Sia 2100–1600 př. n. l. | |||||||
Dynastie Šang 1600–1046 př. n. l. | |||||||
Dynastie Čou 1045–256 př. n. l. | |||||||
Západní Čou | |||||||
Východní Čou | |||||||
Období Jar a podzimů | |||||||
Období válčících států | |||||||
CÍSAŘSKÁ ČÍNA | |||||||
Dynastie Čchin 221 př. n. l.–206 př. n. l. | |||||||
Dynastie Chan 206 př. n. l.–220 n. l. | |||||||
Západní Chan | |||||||
Dynastie Sin | |||||||
Východní Chan | |||||||
Období tří říší 220–280 | |||||||
Wej, Šu & Wu | |||||||
Dynastie Ťin 265–420 | |||||||
Západní Ťin | 16 Království 304–439 | ||||||
Východní Ťin | |||||||
Severní & Jižní dynastie 420–589 | |||||||
Dynastie Suej 581–618 | |||||||
Říše Tchang 618–907 | |||||||
( X Wu Ce-tchien 690–705 ) | |||||||
5 dynastií & 10 říší 907–960 |
Dynastie Liao 907–1125 | ||||||
Dynastie Sung 960–1279 |
|||||||
Severní Sung | Z. Sia | ||||||
Jižní Sung | Ťin | ||||||
Dynastie Jüan 1271–1368 | |||||||
Dynastie Ming 1368–1644 | |||||||
Říše Čching 1644–1911 | |||||||
MODERNÍ ČÍNA | |||||||
Republika 1912–1949 | |||||||
Spor o Čínu ... | |||||||
Čínská lidová republika 1949–současnost |
Čínská republika (Tchaj-wan) 1945–současnost | ||||||
Související články
Časová osa čínských dějin | |||||||
Období tří říší bylo připraveno oslabením centrální moci během dynastie Východní Chan. Rostla moc velmožů, dvořanů a sekt. Sekta Cesta velkého klidu v roce 184 vyvolala povstání žlutých turbanů, jež zemi dále destabilizovalo a způsobilo, že ústřední vláda fakticky ztratila moc ve prospěch velmožů vybavených soukromými armádami. Kolem roku 208 generál Cchao Cchao sjednotil severní část země, nedokázal se však prosadit na jihu proti dalším dvěma velmožům Liu Peiovi a Sun Čchűanovi, kteří se spojili proti němu. Každý z nich se tak stal zakladatelem jednoho ze tří států. Cchaoúv syn Cchao Pchi roku 220 formálně sesadil posledního císaře předchozí dynastie, prohlásil se sám prvním císařem dynastie Wej, a oba zbývající politické celky v reakci na to vyhlásily svou nezávislost, čímž započalo vlastní období tří říší. Roku 265 byla dynastie Wej odstavena od moci dynastií Ťin. Ta vzešla z rodiny S’-ma, jedné ze vznešených rodin na dvoře předešlé dynastie Cchao Wej. Roku 265 S’-ma Jen, tehdejší hlava rodu S’-ma, odstranil wejského císaře a sám nastoupil na trůn jako císař Wu Ti. O patnáct let později dobyl říši Východní Wu, a znovu tak sjednotil Čínu. Toto sjednocení však nemělo dlouhého trvání.
Hlavní historický pramen o období tří království jsou Zápisky o Třech říších dvorského historika Čchen Šoua, žijícího ve 3. století. Nejpopulárnější zpracování je však mnohem pozdější román Příběhy Tří říší, který napsal Luo Kuan-čung ve 14. století.