Arumunština
románský jazyk / From Wikipedia, the free encyclopedia
Arumunština (arumunsky limba armãneascã/vlãsheascã, makedonsky влашки јазик, též známá v Srbsku jako cincarski jezik[2]) je románský jazyk arumunského obyvatelstva, jímž se mluví v Severní Makedonii, Albánii a Řecku. Nejbližší je rumunštině.
Stručná fakta Arumunština armãneashce, armãneashti, rrãmãneshti., Rozšíření ...
Arumunština armãneashce, armãneashti, rrãmãneshti. | |
---|---|
Rozšíření | Řecko, Albánie, Rumunsko, Severní Makedonie, Srbsko, Bulharsko, Turecko. |
Počet mluvčích | odhadem 250 000 (1997)[1] |
Klasifikace |
|
Písmo | Latinka |
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk | není úředním |
Kódy | |
ISO 639-1 | není |
ISO 639-2 | není |
ISO 639-3 | rup |
Ethnologue | rup |
Wikipedie | |
roa-rup.wikipedia.org | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zavřít
Vyvinula se z latiny pod vlivem sousedních jazyků (albánština, řečtina). Arumunština si zachovala, na rozdíl od většiny ostatních románských jazyků, zbytky původní flexe. Podobně jako makedonština má postponovaný určitý člen (-lu, -le, -a, -ea) a navíc také neurčitý člen (unu).
Slovní zásoba obsahuje hodně slovanských výpůjček a také slova z řečtiny.