německý spisovatel From Wikipedia, the free encyclopedia
B. Traven, někdy též Bruno Traven[1] (asi 1882 nebo 1890, Schwiebus – asi 26. března 1969, Ciudad de México) je pseudonym německého spisovatele, autora napínavých sociálně laděných románů s kritickým postojem vůči kapitalismu odehrávajících se především v Mexiku. Přes velikou popularitu jeho děl (byla přeložena do třicet dvou jazyků[2] a mnohá z nich byla zfilmována) se mu dařilo po celý život úspěšně tajit svou identitu a ta není dodnes uspokojivě objasněna. Neochotu poskytnout informace o svém životě vysvětlil Traven svým slavným citátem: „Biografie tvůrčího spisovatele je nedůležitá. Nelze-li člověka poznat v jeho díle, je bezcenný buď člověk, nebo to dílo.“[3]
B. Traven | |
---|---|
B. Traven alias Red Marut (Otto Feige), policejní fotografie, Londýn, 1923 | |
Narození | 9. října 1882 nebo 23. února 1890 Schwiebus, Německá říše |
Úmrtí | 26. března 1969 Ciudad de México, Mexiko |
Pseudonym | Robert Bek-gran |
Povolání | entomolog, spisovatel, romanopisec, scenárista, odborář a esperantista |
Národnost | německá |
Významná díla | Loď mrtvých Poklad na Sierra Madre Der Ziegelbrenner The Bridge in the Jungle The Rebellion of the Hanged … více na Wikidatech |
„Lenost přemýšlet se za diktatury stává ctností, zatímco za demokracie se rovná hnilobě.“ | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Podle nejrozšířenější hypotézy bylo jeho skutečné jméno Hermann Otto Albert Maximilian Feige, který později vystupoval pod jménem Berick Torsvan Traven,[2] a který se narodil 23. února nebo 25. února roku 1882 v Schwiebusu (dnes Świebodzin v Polsku).[2] Jako datum narození se však také uvádí 3. květen roku 1890 a jako místo narození Chicago[4] nebo San Francisco,[5] přičemž by v těchto případech měl být synem německých přistěhovalců.
Před první světovou válkou působil Traven pod jménem Ret Marut (nebo též Richard Mauerhut nebo Fred Marhut) jako herec v různých německých městech. V letech 1917–1921 vydával v Mnichově (od roku 1919 ilegálně) anarchisticky a protivládně zaměřený časopis Der Ziegelbrenner, do kterého si psal články sám.[2] Roku 1919 se podílel na vedení proletářské revoluce v Bavorsku, po její porážce byl zatčen, podařilo se mu však uprchnout do Vídně.[2] V roce 1923 se pokusil dostat do Ameriky přes Anglii a strávil nějaký čas ve vězení v Londýně jako cizinec bez povolení k pobytu (zde právě uvedl, že se jmenuje Feige).
V roce 1924 se mu podařilo vystěhovat se do Mexika, kde nejprve vykonával příležitostná povolání na indiánském venkově (česač bavlny, lovec, dělník na ropných polích) a později se usadil jako úspěšný spisovatel v Mexico City.[2] Roku 1925 vyšel v Německu jeho první román Česači bavlny (Die Baumwollpflücker), v roce 1926 Loď mrtvých (Das Totenschiff) a o rok později další román Poklad na Sierra Madre (Der Schatz der Sierra Madre). Ve svém díle se snažil o zpodobnění patriarchálního, ale zcela neidylického života vykořisťovaných mexických indiánů. Na pozadí surové krásy džungle popisoval kruté zotročení indiánských i bělošských námezdních dělníků. Vlastní příběhy pak doplňoval komentáři obsahujícími společenskopolitické, anarchistické i revoluční myšlenky vztahující se na problematiku moderního světa vůbec. Traven posílal svá díla německým nakladatelům z Mexika poštou, přičemž jako zpáteční adresu uvedl PO box 973 B.Traven, Tampico, Tamaulipas. [3] Všechna díla byla psána německy, ale brzy byla přeložena do mnoha jazyků. Mezinárodní úspěch vzbudil zájem o osobu autora, avšak ten o sobě odmítal prozradit jakékoliv informace.
Díla B. Travena se také těšila rostoucí oblibě v Mexiku. Velkou měrou k tomu přispěla Esperanza López Mateosová, sestra pozdějšího mexického prezidenta Adolfa Lópeze Mateose, která byla jeho překladatelkou, spolupracovnicí a blízkou přítelkyní. Poté, co byly roku 1933 jeho knihy v Německu zakázány, publikoval ve Švýcarsku.[3] Svá zásadní literární díla vytvořil do roku 1939, kdy vydal poslední román z cyklu Caoba (Mahagonový cyklus). Poté napsal několik povídek, včetně novely Macario, kterou New York Times v roce 1953 označily za nejlepší povídku roku.
V roce 1947 natočil americký režisér John Huston film Poklad Sierra Madre podle stejnojmenného Travenova románu. Úspěch filmu oživil zájem o odhalení identity autora předlohy, především v USA. Časopis Life vypsal za jeho objevení odměnu 3000 dolarů.[3] Existuje legenda, že překladatel Hal Croves, který se při natáčení v Mexiku prokázal plnou mocí od B.Travena a byl přítomen jako technický poradce, byl samotný spisovatel.
Roku 1951 Traven získal mexické státní občanství. Zemřel 26. března roku 1969 v Mexico City.[2] Přál si, aby jeho popel byl rozptýlen nad pralesem ve státě Chiapas.
Existuje řada dalších hypotéz o identitě B. Travena, z nichž některé jsou značně fantastické:[3]
Serióznější a vědečtější přístup k pátrání po Travenově totožnosti započal až v 70. letech 20. století. V roce 1971 byl v NSR zveřejněn první spisovatelův životopis, který napsal Rolf Reckangel. Na základě podrobné analýzy stylu a srovnáním vyjadřovaných názorů B.Travena a redaktora německých revolučních novin Reta Maruta (Marutha) dospěl k názoru, že se může jednat o téhož autora. Stejný názor zastávali například i jeho spolubojovníci z období Mnichovské republiky rad nebo novinář E.E.Kisch. Sám Traven se údajně před smrtí přiznal své manželce Rose Eleně Lujánové, že byl v mládí anarchistickým revolucionářem Retem Marutem. [3]
Z této hypotézy vycházeli dva novináři BBC Will Wyatt a Robert Robinson, kteří při sledování osudu Reta Maruta nalezli dokumenty z jeho zatčení v Anglii v roce 1923. Když byl vyslýchán londýnskou policií, Marut vypověděl, že jeho skutečné jméno je Hermann Otto Albert Maximilian Feige a že se narodil 23. února 1882 ve Schwiebusu. V prosinci 1978 BBC vysílala o Travenovi dokumentární film a Wyatt vydal knihu s názvem Muž, který byl B. Traven.
V roce 1909 se v divadle v Crimitschau seznámil s herečkou Elfriedou Zielkeovou, v roce 1912 se jim narodila dcera Irena. Další partnerkou a spolupracovnicí při vydávání časopisu Der Ziegelbrenner byla herečka Irena Aldová-Mermetová. Při pobytu v Mexiku žil několik měsíců u indiánské učitelky Maríi de la Luz Martínezové, která se starala o opuštěné indiánské děti. Z honorářů za vydané romány pak koupil dům v parku u Acapulca, kde spolu nějaký čas žili. V roce 1940 se seznámil s Esperanzou López Mateosovou, sestrou budoucího mexického prezidenta Adolfo López Mateose, která se stala jeho sekretářkou, překladatelkou jeho děl do španělštiny a zplnomocněnkyní. Travenova autorská práva v Evropě hájil až do své smrti v roce 1960 Josef Wieder, vedoucí vydavatelství Büchergilde Gutenberg v Curychu. Po smrti Mateosové nastoupila na její místo Rosa Elena Lujánová, která se podílela na vydávání ve Švýcarsku vycházejícího časopisu BT-Mitteilungen a v roce 1956 uveřejnila španělský překlad tří Travenových povídek, zfilmovaných v témže roce pod názvem Canasta de cuentos mexicanos. V roce 1957 se Rosa Elena Lujánová stala jeho manželkou a podle závěti na ni přešla po Travenově smrti všechna práva.[11]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.