Benešov nad Ploučnicí
město v okrese Děčín v Ústeckém kraji From Wikipedia, the free encyclopedia
Benešov nad Ploučnicí (německy Bensen) je město na řece Ploučnici v okrese Děčín Ústeckého kraje, asi 7 km jihovýchodně od Děčína. Žije v něm přibližně 3 600[1] obyvatel. Historické jádro města s renesančním zámeckým komplexem je městskou památkovou zónou.
| Benešov nad Ploučnicí | |
|---|---|
 Náměstí Míru s radnicí a sloupem Nejsvětější Trojice | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Benešov nad Ploučnicí |
| Obec s rozšířenou působností | Děčín (správní obvod) |
| Okres | Děčín |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°44′30″ s. š., 14°18′45″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 574 (2024)[1] |
| Rozloha | 9,77 km²[2] |
| Nadmořská výška | 210 m n. m. |
| PSČ | 407 22 |
| Počet domů | 639 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 15 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | nám. Míru 1 407 22 Benešov nad Ploučnicí urad@benesovnpl.cz |
| Starosta | Petr Jansa |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Benešov nad Ploučnicí | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 562351 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Město se nachází v severních Čechách na mírném návrší na levém břehu údolí říčky Ploučnice. Sousedními obcemi sídla jsou Dobrná, Heřmanov, Malá Veleň, Františkov nad Ploučnicí a Dolní Habartice.
V údolí proti proudu Ploučnice jihovýchodním směrem od města je obec Františkov nad Ploučnicí se zříceninou hradu Ostrý. Jižně od města u Valkeřic se nachází hora Kohout (589 m n. m.), na kterou se lze dostat z Terezínského údolí po turistické stezce.
Město Benešov nad Ploučnicí tvoří místní části Benešov nad Ploučnicí a Ovesná,[4] které zároveň tvoří katastrální území.[5] Základní sídelní jednotky jsou Benešov nad Ploučnicí-střed, Českolipská, Ovesná, Pod Ovesnou, Sad Míru, Sídliště, Táborský vrch, Terezínské údolí, U hřbitova, U koupaliště, U nádraží, U nové školy, U parku a U rozhledny.[6]
Benešov nad Ploučnicí je poprvé zmíněn jako Benessau roku 1311, kdy zdejší panství v letech 1304–1322 drželi páni z Michalovic jako součást nedalekého hradu Ostrý (Schaferstein). Název zřejmě odkazuje k jednomu ze členů rodu, Beneše Věrného z Michalovic († 1322). Název města se v průběhu staletí měnil. V Topografii Království českého Josefa Františka Schallera z roku 1878 má Benešov několik různých názvů: český Benessow a německý tvar Bensen, Pensen, Panzen, Bensdorf ad.[7]
Německý název města Bensen byl používán jako úřední do doby před odsunem zdejšího německého obyvatelstva.
Místo pravděpodobně vzniklo kolem roku 1230 na obchodní stezce z Prahy vedoucí údolím Labe do Lužice na soutoku potoka Bystrá s Ploučnicí. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1311 nebo snad již 1283.[8] Zdejší farní kostel Narození Panny Marie se objevuje v listinách z let 1384, 1409 a 1416.[9][10] V roce 1392 získal Benešov nad Ploučnicí městská práva. V roce 1426 velkou část města zničili husité a vyvraždili polovinu obyvatelstva.
Od dosavadních majitelů rodu Trčků z Lípy, konkrétně Mikuláše III., přešlo vlastnictví města v roce 1515 na rod Salhausenů z Míšeňska, což pro město znamenalo začátek rozkvětu a ekonomického rozvoje. Noví páni nechali mimo jiné postavit dva zámky: Horní zámek v letech 1522–1524 a Dolní zámek v letech 1540–1544. Oba jsou považovány za zvláště cenné památky ve stylu saské renesance.
Od roku 1562 patřilo město částečně k Benešovskému a Bynoveckému panství. V roce 1631 benešovskou část získala hrabata z Thun-Hohensteinu a bynoveckou část získal v roce 1634 císařský generál Jan z Aldringenu. K dalšímu dělení panství došlo v roce 1654 mezi Aldringenovy dědice, takže Benešov patřil čtyřem různým majitelům.
V letech 1820–1830 byla ve zdejším kraji rozšířena silniční síť, což zvýšilo význam Benešova coby obchodního uzlu a podpořilo rozvoj textilního průmyslu po roce 1828. V roce 1869 bylo město napojeno na železniční trať díky České severní dráze a následně se dále rozvinulo ve významnou průmyslovou lokalitu.
Po první světové válce bylo město připojeno k nově vytvořenému Československu. V důsledku Mnichovské dohody patřil Benešov nad Ploučnicí v letech 1938–1945 do okresu Tetschen-Bodenbach, vládního okresu Aussig/Ústí nad Labem, v Sudetské župě Německé říše. Až do roku 1945 bylo město osídleno převážně Němci, po skončení druhé světové války však bylo německy hovořící obyvatelstvo vyvlastněno a vysídleno.
Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. března 2002.[11]
V současné době ve městě žije přibližně 3 600[1] osob.
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 2 379 | 2 597 | 3 486 | 3 957 | 4 166 | 3 877 | 4 531 | 3 286 | 3 570 | 3 630 | 4 758 | 4 233 | 4 062 | 3 785 | 3 540 |
| Počet domů | 360 | 347 | 397 | 446 | 471 | 481 | 578 | 627 | 549 | 545 | 584 | 599 | 601 | 629 | 639 |
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 1 952 | 2 159 | 3 080 | 3 567 | 3 797 | 3 507 | 4 150 | 3 125 | 3 471 | 3 554 | 4 684 | 4 196 | 3 991 | 3 705 | 3 484 |
| Domy | 304 | 290 | 341 | 389 | 414 | 424 | 520 | 582 | 549 | 532 | 574 | 590 | 588 | 611 | 620 |
| Tabulka zahrnuje údaje osad Novina, Reifen, v letech 1991–2001 také Theresienthal v roce 1961 domy místní část Ovesná. | |||||||||||||||
- Franz Xaver Huber (1755–1814), rakouský novinář, satirik a libretista
- Theodor Grohmann (1844–1919), rakouský průmyslník, statkář a mecenáš
- Joseph Willomitzer (1849–1900), v Praze působící německý novinář
- Richard Friedrich Fuchs (1870–po roce 1933), německý fyziolog, vysokoškolský pedagog a politik, člen pruské státní rady
- Karl Hossinger (1904–1985), německý politik (KPD, SED)
- Kurt Pscherer (1915–2000), rakouský intendant a režisér
- Fritz Möser (1932–2013), německý umělec
- Roland Ducke (1934–2005), německý fotbalista
- Peter Ducke (* 1941), německý fotbalista
- Frieder Wagner (* 1942), německý filmař
- Muzeum a galerie U svatého Huberta, Kostelní 270
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Benešově nad Ploučnicí.
- Zámecký komplex Benešov nad Ploučnicí, tvořený pěti zámky ve stylu saské renesance, národní kulturní památka.
- Horní zámek, dle některých badatelů původně vartenberská tvrz
- Dolní zámek
- Kostel Narození Panny Marie
- Kaple Nejsvětější Trojice
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Socha svatého Vojtěcha
- Sousoší Kalvárie s dřevěným křížem, plošinou a opěrnými zídkami – stojí při cestě na Českou Lípu
- Mariánský sloup se sochou Panny Marie z roku 1745 na nárožích se sochami sv. Josefa, Floriána, Jana Nepomuckého a Františka Xaverského, autory sloupu jsou František Thune z Verneřic a Wenzel z Markvartic, materiálem je křídový pískovec, výška sloupu je 14,5 m[17]
- Pomník Jana Švermy[18]
- Fara čp. 70
- Hrobka Mattauschů[19]
- Měšťanský dům čp. 17
- Měšťanský dům čp. 71
- Venkovská usedlost čp. 129, ul. Husova
- Venkovská usedlost čp. 381, ulice Husova
- Venkovská usedlost čp. 398, ulice Palackého
- Lípa v Benešově nad Ploučnicí – památný strom, roste u kostela nad silnicí do Ovesné; dvojkmen; obvod kmenů 315 cm, 345 cm[20]
- Modřín u zámku – památný strom, stojí v zámeckém areálu tzv. Horního zámku[21]
- Tis v Benešově nad Ploučnicí – památný strom, roste v chodníku městské komunikace poblíž parku[22]
- Přádelna bavlny a barevna bratří Grohmannů
.jpg)
Benešovské nádraží bylo otevřeno roku 1869 na železniční trati 081 z Děčína směrem do České Kamenice a na Jedlovou. O tři roky později byl zprovozněn úsek Benešov nad Ploučnicí – Česká Lípa. Souběžně s tratí a tokem Ploučnice je vedena silnice II/262.
- Benešov nad Ploučnicí
- Ovesná
Radnice z roku 1904 na náměstí Míru
Městská památková zóna Benešov nad Ploučnicí, východní část Náměstí Míru
Kostel Narození Panny Marie a kaple Panny Marie Bolestné
Panorama města z Ploučnické vyhlídky
Řeka Ploučnice
Ploučnická vyhlídka z roku 1902, jižně od centra města
Kaple Nejsvětější Trojice (1710) v Českolipské ulici
Areál zaniklého podniku Benar (bývalá přádelna rodiny Grohmannů, později Mattauschů) v Nádražní ulici
Hrobka továrnické rodiny Mattauschů (1890) na hřbitově
Městský znak na východním průčelí radnice
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
