Bitva u Bouvines se odehrála u flanderské vesnice Bouvines (dnes ve Francii) 27. července 1214.[1] Vojska francouzského Filipa II. Augusta v ní jasně zvítězila nad vojsky koalice Anglie, Svaté říše římské a Flander. Vzhledem k velké účasti vznešených mužů pocházejících ze severozápadní Evropy se stala bitva opravdu mohutným střetnutím a nelze ji srovnat skoro se žádnou jinou bitvou té doby (nepočítáme-li křížové výpravy).
Stručná fakta Trvání, Místo ...
Bitva u Bouvines |
---|
konflikt: Anglo-francouzská válka (1213–1214) |
Král Filip II. v bitvě u Bouvines |
|
Trvání | 27. července 1214 |
---|
Místo | poblíž vesnice Bouvines ve Flandrech (dnes severní Francie) |
---|
Souřadnice | 50°35′ s. š., 3°13′30″ v. d. |
---|
Výsledek | vítězství Francie |
---|
Strany |
---|
|
Velitelé |
---|
|
Síla |
---|
6 500–7 660 mužů
- 1 200–1 360 rytířů
- 300 jízdních seržantů
- 5 000–6 000 pěších
| 8 800–9 000 mužů
- 1 300–1 500 rytířů
- 7 500 pěších
|
|
Ztráty |
---|
neznámé
| 169 padlých rytířů 131 zajatých rytířů 400–700 padlých pěšáků z Brabantska další ztráty těžké pěchoty
|
|
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zavřít
Bitva potvrdila mocenské změny v západní Evropě, zejména mezi Francií a Anglií. Král Filip tak mohl dokončit sjednocení území francouzského království. Angličtí Plantageneti přišli o podstatnou část svých pevninských držav, někdejší součást anjouovské říše vzniklé v polovině 12. století. Prohra Jana Bezzemka navíc podlomila moc anglického krále a na nátlak svých šlechticů přijal tzv. Magnu chartu. Bitva také vedla k pádu císaře Oty IV. Brunšvického ve prospěch Fridricha II. a k oslabení moci Flander.