Dlouhokřídlí
řád ptáků / From Wikipedia, the free encyclopedia
Dlouhokřídlí (Charadriiformes) je početný řád různě velkých ptáků, kteří jsou většinou spojováni se sladkovodním a mořským prostředím,[1] avšak osidlují rozmanitá stanoviště – některé druhy žijí na otevřeném moři, jiné u moře, v močálech, pouštích a pár druhů obývá husté lesy. Vyskytují se na celém světě včetně Arktidy a Antarktidy. Živí se bezobratlými nebo jinými drobnými živočichy. Hnízdí na zemi a o nekrmivá mláďata pečují oba partneři. Ve většině případů jsou monogamní, i když např. ostnáci jsou polyandričtí. Některé druhy jsou samotářské a hnízdí samostatně, řada jiných tvoří mohutná hejna (rybáci, racci aj.) a hnízdí koloniálně. Po pěvcích jsou dlouhokřídlí nejrozmanitějším řádem ptáků s nejméně 390 druhy. Zatímco některé druhy jsou tažné, jiné žijí usedavě. Jedni z rekordních dálkových migrantů patří právě mezi dlouhokřídlé (rybák dlouhoocasý, břehouš rudý). Váha dlouhokřídlých se pohybuje mezi 25–2000 g. Vzhledem k extrémně diverzifikovaným biotopům, které dlouhokřídlí obývají, se velmi liší i jejich morfologie a ekologie, takže hledání obecných závěrů o tomto řádu je značně problematické.[2]
Dlouhokřídlí | |
---|---|
Příklady zástupců | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | dlouhokřídlí (Charadriiformes) Huxley, 1867 |
Podřády | |
Viz text. | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |